Iluzorium Letra

vždycky schramstnul cizí chøtán
Ten kdo chtìl pøežít
kdo mìl nìjakej cíl
po žádný ránì
nesmìl zùstat na kolenou

Èasy prej se mìní
jsou stejný šance protivníkù
jen paní závist
má poøád v sobì každej z nás
I když tì srazí
a nemᚠdost sil
po žádný ránì
nesmíš zùstat na kolenou
nesmíš zùstat na kolenou

Svìt je dravec
už's to poznal
svoje prohry
platíš vždycky sám
Svìt je dravec
už's to poznal
ze tmy v zádech
èekᚠdalší z ran

Potkávᚠstøípky snù opuštìných
tvý vzdušný zámky jsou rozboøený
chvíle, kdy známí se odvracejí
èas vrátil zpìt facku svý beznadìji